Právě odbíjí půlnoc z 21.07. na 22.07 léta páně 2014 a já se konečně trochu vyhrabal z deprese co u mne v tomto datu pravidelně, již pátým rokem, nastává. Ano, právě včera skončil nejkrásnější týden z celého roku v Ostravě. Skončili Colours Of Ostrava a nezbývá, než všem kdo jsou stejně postiženi jako já Colours-mánií, popřát Šťastný nový rok čekání na další ročník.
Tento příspěvek má tři funkce. Za prvé se chci podělit o zážitky z letošního festivalu, za druhé bych rád "pošéroval" (od ang. slova "share", neboli "sdílet" ) jak vypadala příprava na pátou účast na něm a nakonec za třetí, pomocí mocné to činnosti psání, jež považuji za jednu z nejlepších způsobů autoterapie, zbavit se posledních zbytků deprese a smířit se s tím, že je opravdu konec a my všichni budeme opět muset celý jeden rok čekat, než se Ostrava znovu stane tím krásným barevným městem dobré nálady a kultury.
Den -1. - Úterý... a 0. - Středa
Ano, čtete správně, úterý. Pro místní a pro ty, co si před příjezdem na samotnou "velkou show" udělali průzkum a čas, totiž právě začal "Festival v Ulicích". Dříve se jednalo o doprovodný program během samotných Colours, tento rok jim však místo toho dělal předskokana a obarvil tak Ostravu o dva dny dříve, což je super, boží, skvělý a cool, ovšem všechno má svou cenu, v tomto případě mnohem méně lákavý program, než v předešlých ročnících.
Po pravdě, nedokáži to přesně porovnat. Prvním a druhým ročníkem jsem procházel při cestě na Colours a třetí se odehrával moc daleko na to, abych se k němu jen přiblížil. Co však vím je, že minulý rok se například úžasný Dub FX, jež vystupoval na HLAVNÍ STAGE Colours dostavil i na Festival v Ulicích, který je zdarma, což je...úžasné. Tento rok byla jediným zahraničním interpretem francouzsko-alžírsko-marocká dechovka Fanfarai a vrcholem programu pak Ewa Farná a Adam Mišík, z nichž ani jeden se ode mne moc velkých chvalozpěvů nedočká.
Neberte mě špatně, je bezvadné mít o dva dny delší festival. Doprovodné programy byly super, koukl jsem na krátké vystoupení La Putyky, ochutnal trochu toho Moravskoslezska a dokonce si chvilku zahrál fotbal navlečený v nafukovacím balónu(Geniální záležitost, doporučuji všem).
Je to krásné, je to zdarma a organizátoři si zaslouží veškerý vděk a uznání jaké jim jen můžeme nabídnout. Škoda jen, že tak nějak to v Ostravě nevypadá každý týden, nebo měsíc...
Příprava
Než se pustím do oškrabávání své lebky o vzpomínky jak jsem prožil čtvrtek, rád bych se podělil o to, jak vypadala má příprava na Colours Of Ostrava 2014, za kteroužto jsem si od jistého člověka s vhodnou přezdívkou "Penis"(Ano, a opravdu je na ni hrdý) vysloužil označení "magor". Nu, posuďte sami:
Obsah baťůžku, kapes a...jiných míst:
[vysvětlivka]
Prázdné sáčky - Omnia mea mecum porto, aneb své odpadky si nosím sebou
Nafukovací polštářek
Cestovní kartáček - Stát se může cokoliv ;-)
Kapesníky / Toaletní papír - Ten by si dneska člověk měl sebou pomalu tahat všude
Nádoba na vodu - min/max 0,5 litru. Klipsna díky které to můžete připnout ke kalhotám je příjemný bonus
Gumička - Na bujné kadeře...
Ibalgin - Ať už se stane vám, nebo vašim přátelům ve vašem mini-národě že se objeví bolest hlavy, je dobré být připraven.
Pláštěnka
Mikina - Nejlépe taková na kterou se nebudete bát si sednout a použít ji jako deku
Labelo / Jelení lůj
Náplasti
Náhradní triko 2x(pokud košile) - Ideální počet s košilí. Jak se hned v poledne ve vedrech vykalíte na nějaký skáčko a propotíte si všechno co máte na sobě, tak není těžké se nachladit, ad vám bude zimečka.
Xyzal - Léky pro alergiky
Deodorant - Být namačkaný před hlavní stage s týpkem co se od rána ani neopláchl a táhne z něho kyselý smrad je veeeelice příjemné. Nebuďte ten týpek.
Žvýkačky
Desinfekce na ruce
Zapalovač 3x - Věřte mi, čím víc, tím líp.
Cigarety - Pokud na festu není Urban Wave(Camel stánek) tak budete trpět a každej kuřák na dohled co na tom bude stejně jako vy vás nebude váhat přepadnout s milým úsměvem a slovy "Nemáte cigaretku?"
Kondomy - viz. Cestovní kartáček...ehm
Šátek - Pod klobouk, na namočení a ochlazení, na cokoliv.
Čepice / Klobouk
Ponožky - I-když je vedro a vy máte sandály, k večeru se situace často mění.
Papír na psaní - Vždycky se může hodit.
Propiska / Tužka - Na črtání do programu, např.
!Kartičky s tel. čísly na lidi se mnou, pro případ nouze! - viz. níže
Identifikace:
Pokryvka hlavy, oblečeni, kalhoty, počet lidi ve skupině a přibližný harmonogram. - Věřte mi, že hledat v několika tisícovém davu někoho o kom nevíte co má na sobě si neprubne ani majitel všech edicí "Where is Waldo?". A shánět někoho po telefonu vychází tak v pěti případech z deseti.(ByTheWay[mimochodem] lidi je hezké že si voláte, zvlášť když je ten komu voláte zrovna v kotli, ale pochybuji, že něco uslyšíte. Zůstaňte u smsek ;-) )
Náplasti
Náhradní triko 2x(pokud košile) - Ideální počet s košilí. Jak se hned v poledne ve vedrech vykalíte na nějaký skáčko a propotíte si všechno co máte na sobě, tak není těžké se nachladit, ad vám bude zimečka.
Xyzal - Léky pro alergiky
Deodorant - Být namačkaný před hlavní stage s týpkem co se od rána ani neopláchl a táhne z něho kyselý smrad je veeeelice příjemné. Nebuďte ten týpek.
Žvýkačky
Desinfekce na ruce
Zapalovač 3x - Věřte mi, čím víc, tím líp.
Cigarety - Pokud na festu není Urban Wave(Camel stánek) tak budete trpět a každej kuřák na dohled co na tom bude stejně jako vy vás nebude váhat přepadnout s milým úsměvem a slovy "Nemáte cigaretku?"
Kondomy - viz. Cestovní kartáček...ehm
Šátek - Pod klobouk, na namočení a ochlazení, na cokoliv.
Čepice / Klobouk
Ponožky - I-když je vedro a vy máte sandály, k večeru se situace často mění.
Papír na psaní - Vždycky se může hodit.
Propiska / Tužka - Na črtání do programu, např.
!Kartičky s tel. čísly na lidi se mnou, pro případ nouze! - viz. níže
Identifikace:
Pokryvka hlavy, oblečeni, kalhoty, počet lidi ve skupině a přibližný harmonogram. - Věřte mi, že hledat v několika tisícovém davu někoho o kom nevíte co má na sobě si neprubne ani majitel všech edicí "Where is Waldo?". A shánět někoho po telefonu vychází tak v pěti případech z deseti.(ByTheWay[mimochodem] lidi je hezké že si voláte, zvlášť když je ten komu voláte zrovna v kotli, ale pochybuji, že něco uslyšíte. Zůstaňte u smsek ;-) )
Čím víc si jich vytisknete, tím lépe, když už nic jiného, tak to máte na památku.
To je k přípravě prakticky vše co mě v tuto chvíli napadá. O festivalových postojích a dalších věcech, co jsme si za těch pár let s mini-národem(skupinka se kterou trávíte festival) vymyslili je víc,ale napíši o nich někdá příště a teď už konečně k samotným Colours Of Ostrava 2014.
Den 1. - Čtvrtek
Ještě bych před svými "mini-recenzemi" něco rád ujasnil - nejsem Vy. To znamená nehejtujte mě hned kvůli každé kapele, která se mi nelíbila tak jako Vám. Třeba jsem stál jinde, nebo poslouchám jinou hudbu než Vy, nebo se mi zrovna chtělo na záchod a tak. To vše jsou faktory, které to ovlivňují a pokud Vás naštvu svým vlastním pohledem tak...to máte blbý.
Prvním zážitkem ve čtvrtek pro mě a tisíce dalších bylo vystání si fronty na pásku, jež nahrazuje vstupenku. Bohužel, nevšiml jsem si, že ještě během Festivalu v Ulicích byla možnost tuto proceduru absolvovat. Je to má chyba a zaplatil jsem za to asi půlhodinovým stáním ve frontě. Na druhou stranu však, mohli to trochu lépe propagovat, ale co už. Příště snad budu moudřejší.
Jsem milovníkem SKA již velice dlouho a tento rok pro mě nemhli mít Colours lepší začátek, než kapelu našich slovenských bratří Polemic. Jistě znáte alespoň jejich song "Komplikovaná", který samozřejmě zahráli, mimo jiné pecky a nějakou tu píseň z nového alba.
Co k Polemicu dodat? Zatančil jsem si, propotil jsem vše co jsem měl na sobě a hlavně mne naplnila radost a štěstí ze začátku festivalu, tak jak to má být.
Druhou kapelou na mém harmonogramu byli francouzští Les Tambours The Bronx. Za svůj krátký život jsem měl již možnost vidět na živo legendární STOMP, nebo japonské Yamato a tak nemohu řící, že bych byl zvlášť uchvácen. Pravda, takový brutal-metal jsem nečekal (na rozdíl od mnoha lidí kolem co někde splašili špunty do uší) a určitě to bylo zajímavé, ne však přesně můj šálek kávy.
Skupinu Fanfaraï, opět z Francie a jejich bývalých kolonií, které měli lidé možnost užít si již na Festivale v Ulicích zahráli krásnou, netradiční a příjemnou dechovku a ať už si každý říká kdo chce co chce, tak Colours bez dechovky a taky severských hudebníků, prostě nejsou Colours.
A máme tady pro mě první objev letošního roku - Shaka Ponk. Přiznám se, že jsem vůbec netušil co od toho čekat, když jsem se společně s mini-národem tlačil do davu před hlavní stage, ale to co z toho nakonec vzešlo byla podle mě jedna z nejlepších šou a zážitků z celého letošního ročníku. Za mě osobně mají Shaka Ponk ocenění za nejlepší kapelu těchto Colours, ovšem(!)...
...dělí se o něj s naprosto geniálním americkým bluesmanem, jehož by si kde kdo spletl s průměrným pražským bufeťákem - Seasick Steve. Zde už jsem trochu očekával co to bude, ale aby takovej...tvor dokázal zahrát takovou hudbu a to s podporou jediného dalšího člověka se zdá...ďábelské. Ti co se na jeho vystoupení nešli podívat o mnohé přišli.
A nakonec jsou tady MGMT. Nebudu to obkecávat - koukl jsem na tři písničky a jel domů. Nebralo mě to a možná, kdybych už v tu chvíli nezůstal sám a ponořil se do davu, tak bych si to i parádně užil, ovšem nenalákali mě.
Tím nám končí čtvrteční Colours. Když to tak porovnám, řekl bych, že šlo o nejlepší den z celého ročníku. Pravda, neděle stála taky za to, ale o Shaka Ponk a Seasick Steve jste mohli slyšet hovořit náhodné skupinky postávajících ještě v neděli večer a to o něčem vypovídá...
Prvním zážitkem ve čtvrtek pro mě a tisíce dalších bylo vystání si fronty na pásku, jež nahrazuje vstupenku. Bohužel, nevšiml jsem si, že ještě během Festivalu v Ulicích byla možnost tuto proceduru absolvovat. Je to má chyba a zaplatil jsem za to asi půlhodinovým stáním ve frontě. Na druhou stranu však, mohli to trochu lépe propagovat, ale co už. Příště snad budu moudřejší.
Jsem milovníkem SKA již velice dlouho a tento rok pro mě nemhli mít Colours lepší začátek, než kapelu našich slovenských bratří Polemic. Jistě znáte alespoň jejich song "Komplikovaná", který samozřejmě zahráli, mimo jiné pecky a nějakou tu píseň z nového alba.
Co k Polemicu dodat? Zatančil jsem si, propotil jsem vše co jsem měl na sobě a hlavně mne naplnila radost a štěstí ze začátku festivalu, tak jak to má být.
Druhou kapelou na mém harmonogramu byli francouzští Les Tambours The Bronx. Za svůj krátký život jsem měl již možnost vidět na živo legendární STOMP, nebo japonské Yamato a tak nemohu řící, že bych byl zvlášť uchvácen. Pravda, takový brutal-metal jsem nečekal (na rozdíl od mnoha lidí kolem co někde splašili špunty do uší) a určitě to bylo zajímavé, ne však přesně můj šálek kávy.
Skupinu Fanfaraï, opět z Francie a jejich bývalých kolonií, které měli lidé možnost užít si již na Festivale v Ulicích zahráli krásnou, netradiční a příjemnou dechovku a ať už si každý říká kdo chce co chce, tak Colours bez dechovky a taky severských hudebníků, prostě nejsou Colours.
A máme tady pro mě první objev letošního roku - Shaka Ponk. Přiznám se, že jsem vůbec netušil co od toho čekat, když jsem se společně s mini-národem tlačil do davu před hlavní stage, ale to co z toho nakonec vzešlo byla podle mě jedna z nejlepších šou a zážitků z celého letošního ročníku. Za mě osobně mají Shaka Ponk ocenění za nejlepší kapelu těchto Colours, ovšem(!)...
...dělí se o něj s naprosto geniálním americkým bluesmanem, jehož by si kde kdo spletl s průměrným pražským bufeťákem - Seasick Steve. Zde už jsem trochu očekával co to bude, ale aby takovej...tvor dokázal zahrát takovou hudbu a to s podporou jediného dalšího člověka se zdá...ďábelské. Ti co se na jeho vystoupení nešli podívat o mnohé přišli.
A nakonec jsou tady MGMT. Nebudu to obkecávat - koukl jsem na tři písničky a jel domů. Nebralo mě to a možná, kdybych už v tu chvíli nezůstal sám a ponořil se do davu, tak bych si to i parádně užil, ovšem nenalákali mě.
Tím nám končí čtvrteční Colours. Když to tak porovnám, řekl bych, že šlo o nejlepší den z celého ročníku. Pravda, neděle stála taky za to, ale o Shaka Ponk a Seasick Steve jste mohli slyšet hovořit náhodné skupinky postávajících ještě v neděli večer a to o něčem vypovídá...
Den 2. - Pátek
Můj harmonogram můžete vidět výše a já první dvě přeskočím. První jsem nestihl a druhé...co k tomu dodat, fajné jako vždy ;-)
Třetí kapela pátku již však dozajista stojí za zmínku. The Asteroids Galaxy Tour byly pro mne stejně jako Shaka Ponk velkou neznámou a stejně jako u nich jsem se hrdinně nacpal dopředu. A dobře jsem udělal. Pěkná hudba, hezký koncert a pokud mohu citovat svou FB zeď:
Vees opět nebylo nic moc co by mě lákalo. Potkal jsem jiný spřátelený mini národ a šel jinam.
Emilíana Torrini pak již nebyla moc velkou neznámou. Její song "Jungle Drums" je notoricky známý a její hlas je "ete destilére" jako každá správná severská věc. Lehl jsem si u ní na trávník, dal si bramborový placek(s česnekovým dresingem :-* ) a spokojeně si to užil.
Snad nikdo si nedokázal odpustit menší vtípek, kvůli této zpěvačce, jež zní "Zase ZAZ" a pokud se mi to nezdálo tak v jedné chvíli si ona sama zakřičela "Jsem tu zas" :-D. ZAZ je super. Zpívá a její doprovod hraje hudbu kterou můžu a mám rád. Měl jsem pravda trochu pochyby o tom jaké to bude, vzhledem k tomu, že je tu po roce...zas, ale nakonec bych řekl, že žádný jiný z vystupujících se nemohl cítit více vítaný, než ona a přiznejme si, že když tam četla ty svoje větičky v lámané češtině tak nám krásně masírovala národní ego.
Tleskám jí. Bylo to super.
Mydy Rabycad už nějaký ten rok patří mezi mé hudební nemesis, které ne a ne konečně vidět a bohužel tomu tak bylo i tentokrát. Mrzí mě to, ale užil jsem si koncert výše zmíněné ->
Předposlední na programu pátečního večera byla další seveřanka, MØ. Čekal jsem něco jiného, ovšem v tomto případě to bylo jen dobře. Opět velice pěkný koncert a opět jsem u toho přikusoval nějaký ten koblížek, nebo trdelník a dal si kafe. Ideální.
Nakonec je tady Trentemøller trochu mě to teď mrzí, ale nezůstal jsem na ně. Znovu jsem si poslech pár...skladeb a jel domů. Znělo to zajímavě a i to vypadalo na docela show, ovšem únava je svinstvo. Pardon...
Bastille. Nebyl jsem unesený. Nevím. Kol kolem mi to co hráli znělo tak nějak všechno jako jeden song. Při čemž zakončení songů je takové... puf! a najednou ticho(Řev fanynek). Párkrát když se to udělá tak je to fajn, ale pokaždé už mě to začalo trochu iritovat. Dále ožralí lidé co kolem vás řvou, před, během i po inkriminované písni "EO! E! E! O! EO!"...nebo v případě jednoho obzvlášť velkého hovada "Víííítkovicééééé" (Jo, ten měl dost) vám úplně nezvednou zážitek z koncertu... prostě...nic extra. Zůstaňme u toho a kameny si házejte po někom jiném...
Třetí kapela pátku již však dozajista stojí za zmínku. The Asteroids Galaxy Tour byly pro mne stejně jako Shaka Ponk velkou neznámou a stejně jako u nich jsem se hrdinně nacpal dopředu. A dobře jsem udělal. Pěkná hudba, hezký koncert a pokud mohu citovat svou FB zeď:
Jediným zklamáním včerejšího dne bylo, že si zpěvačka z THE ASTEROIDS GALAXY TOUR nesundala i to černé, ač velmi průsvitné, tílko...Pro ty co si tam na ně zatančili se mnou (ač ne PŘÍMO se mnou) bych k tomuto koncertu jen dodal, že si ta kapela prostě nepohlídala čas a snažit se vypískat moderátora co tam naběhne ohlašovat další věci na programu je prostě marné... taky jsem to zkusil ;-)
Vees opět nebylo nic moc co by mě lákalo. Potkal jsem jiný spřátelený mini národ a šel jinam.
Emilíana Torrini pak již nebyla moc velkou neznámou. Její song "Jungle Drums" je notoricky známý a její hlas je "ete destilére" jako každá správná severská věc. Lehl jsem si u ní na trávník, dal si bramborový placek(s česnekovým dresingem :-* ) a spokojeně si to užil.
Snad nikdo si nedokázal odpustit menší vtípek, kvůli této zpěvačce, jež zní "Zase ZAZ" a pokud se mi to nezdálo tak v jedné chvíli si ona sama zakřičela "Jsem tu zas" :-D. ZAZ je super. Zpívá a její doprovod hraje hudbu kterou můžu a mám rád. Měl jsem pravda trochu pochyby o tom jaké to bude, vzhledem k tomu, že je tu po roce...zas, ale nakonec bych řekl, že žádný jiný z vystupujících se nemohl cítit více vítaný, než ona a přiznejme si, že když tam četla ty svoje větičky v lámané češtině tak nám krásně masírovala národní ego.
Tleskám jí. Bylo to super.
Mydy Rabycad už nějaký ten rok patří mezi mé hudební nemesis, které ne a ne konečně vidět a bohužel tomu tak bylo i tentokrát. Mrzí mě to, ale užil jsem si koncert výše zmíněné ->
Předposlední na programu pátečního večera byla další seveřanka, MØ. Čekal jsem něco jiného, ovšem v tomto případě to bylo jen dobře. Opět velice pěkný koncert a opět jsem u toho přikusoval nějaký ten koblížek, nebo trdelník a dal si kafe. Ideální.
Nakonec je tady Trentemøller trochu mě to teď mrzí, ale nezůstal jsem na ně. Znovu jsem si poslech pár...skladeb a jel domů. Znělo to zajímavě a i to vypadalo na docela show, ovšem únava je svinstvo. Pardon...
Den 3. - Sobota
Sobota pro mě osobně byla nejslabší z celého letošního ročníku a podle toho vypadal jak můj harmonogram tak i má nálada pohybující se na hranici zoufalství, když jsem ho v poledne tvořil. Nakonec to ovšem tak špatné jak to ze začátku vypadalo nebylo.
První The Chancers jsem nestihl celé a díky mé zálibě ve SKA se to vlastně byla jediná kapela dne na kterou jsem se docela těšil. No, nebylo to nic extra. Zatančil jsem si a dal si u nich pivo. Bohužel se asi nedostanou do mých top 10 tuzemských skačkových kapel (Členové jsou tak porůznu z celého světa, ale pokud jsem to dobře pochopil tak působí převážně v Praze).
První The Chancers jsem nestihl celé a díky mé zálibě ve SKA se to vlastně byla jediná kapela dne na kterou jsem se docela těšil. No, nebylo to nic extra. Zatančil jsem si a dal si u nich pivo. Bohužel se asi nedostanou do mých top 10 tuzemských skačkových kapel (Členové jsou tak porůznu z celého světa, ale pokud jsem to dobře pochopil tak působí převážně v Praze).
Dan Bárta & Illustratosphere co hráli po nich jsou celkem známí v českých luzích a hájích. Neměl jsem zrovna nic na programu tak jsem si u jejich hudby aspoň chvilku opaloval špeček a psal si s lidma na telefonu. Bárta má pěkný hlas a jeho doprovod mého oblíbeného Bobbyho McFerrina byl velmi povedená, přesto ho nemám rád a myslím si o něm...svoje...a co sakra znamená "Děkujeme krásně" ?
Ze zvědavosti, než se na mě stačila usadit nějaká ta vážka, jsem vyrazil na Chet Faker, jak jsem pochopil jde o miláčka zvláště dívčích posluchaček(a ne že bych se divil), ovšem jen děkuji bohu, že se má přezdívka "Shit Fucker" nedostala k jejich uším. Nepochopte mě však špatně, byl super. Pravda, náladu mi trochu zkazil týpek ve stánku, co mě mystifikoval o tom, že došel točený Birell(který byl tento rok opravdu úžasný, stejně jako normální pivo) a že už ani do konce festivalu nebude, což jsem jakožto řidič v těch sobotních vedrech opravdu slyšet nechtěl, ale Chet mi náladu spravil a za to mu patří můj dík i potlesk.
Po něm jsem se chvilku toulal oblastí Dolních Vítkovic a na pár minut spočnul u Busking Stage, která byla celou sobotu a neděli otevřena veřejnosti. Výborný nápad a úžasná věc, jen škoda, že od vedlejší Česká Televize Stage, kde zrovna pouštěli pořad Retro, nebylo moc dobře slyšet, co to tam ta veřejnost hrála.
Pomalým a ladným kutálením jsem se dostal na Angélique Kidjo a jak už to tak bývá a na Colours právě i úmyslně je, byl jsem mile překvapen. Africké rytmy, stejně jako dechovka a seveřani k tomu festu patří a nedokážu si to bez nich představit. Jediná věc co mě s prominutím sere je, že během koncertu zazněla píseň jež jsem již někdy slyšel, líbí se mi a teď ji nemůžu najít ať už hledám co dělám...zatraceně!
Kdyby John Grant byl Čech a moje mamča by ho znala, tak jsem pravděpodobně jeho synem... Ale vážně, zněl dobře a má velice cool fous, kterej chcu :-D
Robert Plant s kapelou zahrál tak jak se od nich očekávalo. Starej "ledzepelíňák" se v něm nezapře a bylo to pěkné a příjemné.
A máme tady Darkside. Být zfetovaný, být ten koncert tak o dvě hodiny delší a já nebýt unaven a tančit v dav a mít nálada, tak počítám, že by to byl nejlepší zážitek ze všech ročníků Colours, co bych si jen mohl přát. Hudba je to zajímavá, jako pozadí naprosto boží, ale...jak prostě chcete v tom čase co máte na festivale odehrát pořádný koncert, když váš nejkratší track trvá snad 9 minut ?
A máme tady Darkside. Být zfetovaný, být ten koncert tak o dvě hodiny delší a já nebýt unaven a tančit v dav a mít nálada, tak počítám, že by to byl nejlepší zážitek ze všech ročníků Colours, co bych si jen mohl přát. Hudba je to zajímavá, jako pozadí naprosto boží, ale...jak prostě chcete v tom čase co máte na festivale odehrát pořádný koncert, když váš nejkratší track trvá snad 9 minut ?
Bastille. Nebyl jsem unesený. Nevím. Kol kolem mi to co hráli znělo tak nějak všechno jako jeden song. Při čemž zakončení songů je takové... puf! a najednou ticho(Řev fanynek). Párkrát když se to udělá tak je to fajn, ale pokaždé už mě to začalo trochu iritovat. Dále ožralí lidé co kolem vás řvou, před, během i po inkriminované písni "EO! E! E! O! EO!"...nebo v případě jednoho obzvlášť velkého hovada "Víííítkovicééééé" (Jo, ten měl dost) vám úplně nezvednou zážitek z koncertu... prostě...nic extra. Zůstaňme u toho a kameny si házejte po někom jiném...
Den 4. a poslední - Neděle
Začal jsem Fast Food Orchestrou (Boží!) a pokračoval Horkýže Slýže (úžasný!), jež mě asi nejvíc dostali tím jak ve své písni "Lesbiens and Gay song" místo jedné sloky zazpívali slova z "Na na na" od Chinaski/No Name. Pusťte si to a pochopíte :D
Na Graveyard Train jsem už měl tuším 5 piv, což v tom vedru ani nebyl tak hrozné jak to zní a určitě jsem se necítil opile, ale to jsem odbočil... kapela super, slyšel jsem jen pár songů a šel zase jinam, ovšem jen těch pár songů mě přesvědčilo o tom, že je to MUST HAVE v mé sbírce CDček do auta a když už jsme u toho, právě je poslouchám, zatímco to tady píšu. Opravdu super.
John Butler Trio... nějak nemám co říci. Ležel jsem, kecal se známýma a byla to pěkná hudba, ale ničím mě nezasáhla, což ovšem neznamená, že by to bylo špatné.
Chinaski jsou prostě staří mazáci co na české hudební scéně působí tak dlouho, že jsem na nich vyrůstal. Přežili všechno a přežijou i dál. Super koncert a jejich závěr
The Nationals...stejně jako John Butler Trio. Ovšem právě u nich na mě začalo dopadat, že nám ten festival končí...ach jo.
Předposlední Goat jsme procestoval po areálu a slyšel snad dva songy...a ani si na to moc nevzpomínám.
Konec, tedy "borec" na konec. John Newman. Na jeho koncertě by jste mě našli relativně vpředu, protože prostě poslední koncert se musí jít dopředu, ne? :) Opět prosím pokuste se zadržet hole, pěsti, nehty a kameny, ale...byla to nuda. Nepočítaje ten zbytečně prodlužovaný nástup a pak ještě mnohem zbytečněji prodlužovaný čas na návrat a zahrání jeho nejznámější "Love Me Again" to bylo pěkné, avšak...vždyť se na něho ani nijak zvlášť dobře nekouká! No ták!
*au*
Dámy, pánové a špatně kliknoucí onanisté. Souhlasíte, nesouhlasíte, chcete mě zabít? A hlavně jaké byly vaše zážitky a pocity z letošního ročníku?
Pokud dobře počítám viděl jsem něco kolem 25 vystupujících a nějaké ty další věci a Colours nebyly jen o hlavních stage, kde jsem se většinu času pohyboval. Bohužel, 4 dny jsou prostě málo, říkám to furt ;-)
Doufám, že čtení tohoto pro vás nebyla úplná ztráta času a pro těch tři(počítám i sebe) co se dostanou až k tomuto řádku - Dík ;-)
Jo, abych nezapomněl...šťastný nový rok ;-)
Teď vám zahrajeme "Vinárna a Valdštejna" a závěr této písně bychom rádi věnovali panu poslanci Stanislavu Humlovi.vyvolal v nezasvěcených divácích trochu zmatené a lehce rozmrzelé pohledu, které však nahradil smích a pobavení, když se na závěr písně došlo...a neřval jsem sám, když Chinaski zmlkly...to bylo podlé, mimochodem. Pokud mezi nezasvěcené taky patříte, pusťte si ten song. ;-)
The Nationals...stejně jako John Butler Trio. Ovšem právě u nich na mě začalo dopadat, že nám ten festival končí...ach jo.
Předposlední Goat jsme procestoval po areálu a slyšel snad dva songy...a ani si na to moc nevzpomínám.
Konec, tedy "borec" na konec. John Newman. Na jeho koncertě by jste mě našli relativně vpředu, protože prostě poslední koncert se musí jít dopředu, ne? :) Opět prosím pokuste se zadržet hole, pěsti, nehty a kameny, ale...byla to nuda. Nepočítaje ten zbytečně prodlužovaný nástup a pak ještě mnohem zbytečněji prodlužovaný čas na návrat a zahrání jeho nejznámější "Love Me Again" to bylo pěkné, avšak...vždyť se na něho ani nijak zvlášť dobře nekouká! No ták!
*au*
Dámy, pánové a špatně kliknoucí onanisté. Souhlasíte, nesouhlasíte, chcete mě zabít? A hlavně jaké byly vaše zážitky a pocity z letošního ročníku?
Pokud dobře počítám viděl jsem něco kolem 25 vystupujících a nějaké ty další věci a Colours nebyly jen o hlavních stage, kde jsem se většinu času pohyboval. Bohužel, 4 dny jsou prostě málo, říkám to furt ;-)
Doufám, že čtení tohoto pro vás nebyla úplná ztráta času a pro těch tři(počítám i sebe) co se dostanou až k tomuto řádku - Dík ;-)
Jo, abych nezapomněl...šťastný nový rok ;-)
